Dnes si rozebereme si studii „Physiological Predictors of a Super-Sprint Triathlon Performance in Junior and U23 Triathletes“. V pokračování článku pak komentář – níže uvádím spíše fakta ze studie, než vlastní názory.

 1) Největší prediktorem výkonu je běžecké MMSS (Maximal Metabolic Steady State)

  • MMSSrun vysvětluje 66 % celkové triatlonové výkonnosti (super-sprint).
  • Pokud přidáš MMSS z plavání + anaerobní kapacitu W’, model vysvětluje 91 % výkonu.
  • Rychlost v závodě = prakticky stejná jako rychlost na MMSSrun.
    • Studie ukazuje rozdíl pouhých 0.05 m·s⁻¹, tedy téměř nulový.

➤ Praktické použití

  • Hlavní tréninková priorita: zvýšení rychlosti na MMSS (tedy tempová vytrvalost velmi blízko anaerobního prahu).
  • Testovací protokol: lze nahradit i jednoduchým testem critical speed nebo tempo testy (6–8 min).
  • Každý triatlonista by měl znát své MMSS pro běh i plavání, protože to je „závodní rychlost“.

 2) Pro plavání rozhoduje vysoké aerobní tempo – ne anaerobní výkon

Studie ukazuje:

  • vV̇O₂max_swim → nejsilnější prediktor plaveckého úseku.
  • Vysoká laktátová akumulace VLamax_swim) → zhoršuje výsledný výkon.
  • Sprintová anaerobní síla v plavání je kontraproduktivní, protože zvýší laktát již v první disciplíně a negativně ovlivní celý závod.

➤ Praktické použití

  • U mladých: neprioritizovat sprintové úseky jako hlavní pilíř tréninku (50–100 m all-out).
  • Důraz na:
    • dlouhé intervaly v aerobním pásmu (200–400 m),
    • tempo nad prahem,
    • techniku,
    • ekonomiku záběru.
  • Cíl: nízký laktát při relativně vysoké rychlosti = správně nastavený motor na zbytek závodu.

 3) Běžečné W’ (anaerobní rezervní kapacita) rozhoduje závěr závodu

  • Samostatně W’run nekoreluje dramaticky, ale v kombinaci s MMSS výrazně zlepšuje predikci výsledku.
  • Prakticky jde o schopnost:
    • reagovat na zrychlení,
    • běžet posledních 200–300 m „nad limit“.

➤ Praktické použití

  • Zařazovat intervaly nad MMSS, krátké úseky 10–30 s, krátká pauza.
  • Vychovávat závěrečnou schopnost zrychlit, i když je atleta „na hraně“. Tady jsou velkou složkou morálně volní vlastnosti sportovců!

 4) Rychlostní testy mají vysokou predikční hodnotu

  • 200 m plavání → korelace r = 0.87 se závodním plaváním.
  • 800 m běh → r = 0.93 se závodním během.

➤ Praktické použití

Perfektní jednoduchá diagnostika v běžných podmínkách:

  • Test 200 m na plavání 1× měsíčně.
  • Test 800 m na běhu 1× za 6–8 týdnů.
  • Obě čísla dávají prakticky přesný odhad, jak si závodník povede na super-sprintu.

 5) Triatlonisté závodili přesně v intenzitě MMSS

  • Běžecká závodní rychlost = MMSSrun.
  • Plavecká závodní rychlost = kolem vV̇O₂max_swim → díky neoprenu a lepší ekonomice v otevřené vodě.
  • Tedy žádné „all-out“ strategie.
  • Pro MTR (zejména 3. a 4. úsek) je tempo bez laktátové exploze zásadní.

➤ Praktické použití

Trénovat schopnost držet vysoké, ale stabilní tempo.
Závodní taktika musí být založená na:

  • kontrolované intenzitě v první části,
  • přípravě na rozhodující běžecký úsek.

Vyšší νLamax = horší výkon (u mladých triatlonistů)

To je jeden z nejcennějších závěrů.

  • Děti a junioři často trénují sprintově, ale v super-sprint triatlonu se to nevyplácí.
  • Vyšší νLamax = víc laktátu při každém úseku → menší schopnost držet vysoké tempo na steady-state.

➤ Praktická doporučení

  • U mládeže omez sprintové bloky na minimum.
  • Místo toho zvyšovat:
    • aerobní práh,
    • techniku,
    • ekonomiku pohybu.

Pro MTR (3. a 4. úsek) je klíčový konzistentní výkon v solo-time-trialu

Studie vysvětluje i taktické souvislosti:

  • Jakmile se pole roztrhá, závodníci musí jet solo výkon.
  • Nejvýhodnější strategie = pracovat přesně na hranici MMSS, kde tělo ještě neakumuluje laktát.

➤ Praktické použití

  • Trénink simulací „time-trial úseku“:
    • 4–8 minut v jednotném tempu,
    • bez drafting efektu,
    • hned navazující běh.

Plavání určují i negativní faktory – rychlá laktátová akumulace je problém

  • Vysoký laktát po plavání zpomalí celý zbytek závodu.

➤ Tréninkový dopad

  • Uč mladé plavat rychle, ale s nízkým laktátem → je to schopnost, která se trénuje.
  • Například:
    • intervaly 4–8×200 m v aerobním až tempo pásmu,
    • dlouhé série se zaměřením na rytmus a techniku.

 9) Jednoduché modely fungují – není potřeba složitá diagnostika

Studie používala INSCYD, ale uvádí i jednoduché alternativy:

  • MMSS lze odvodit z běžného critical speed testu.
  • W’ se dá určit z krátkých opakovaných úseků.
  • Pro závodní praxi: vystačíš s testem 800 m běh, 200 m plavání, případně delším jednotkovým tempem.

 10) Co by mělo být obsahem tréninku mladého triatlonisty (praktický výstup)

Priorita 1 – budovat vysoké MMSS (hlavní závodní rychlost)

  • tempové běhy 8–15 min,
  • opakované bloky 2–4×6–8 min těsně pod prahem.

Priorita 2 – udržovat nízké νLamax

  • vyhnout se přílišnému sprintovému tréninku (zejména v plavání).
  • aerobní intervaly a steady-state v plavání i běhu.

Priorita 3 – budovat W’ pro závěr závodu

  • krátké zrychlení 10–30 s nad závodním tempem.

Priorita 4 – technika plavání a efektivita

  • lepší technika = nižší BLCacc = rychlejší celé tři disciplíny.

Priorita 5 – simulace celého úseku MTR

  • intenzity založené na MMSS,
  • tréninky přechodů bez drafting efektu.

Můj komentář pak v pokračování článku, stačí být i neplacený ale registrovaný člen na webu.