Z časovky v Jevíčku jsem nedávno dával do skupiny na FB screen. Jde o extrémní závod, jeden z největších závodů pro kadety (sportovci 16let) v Evropě. A vítězové tohoto závodu míří do protour. Mají prostě tak veliký přebyte výkonu, že přeperou vše okolo.
Na fotce jede sportovec na 112 otáčkách a stejně chytl přes minutu a půl – a to jen Adam jako jeden z nejlepších našich závodníků. Celkově skončil sedmnáctý, což je bezvadný výsledek. O to ale nejde, dnes se podíváme na dva sportovce na této časovce (měl jsem jich tam sedm). Jeden jel vcelku rovnoměrně, druhý už tolik ne. A tu rovnoměrnost hodnotím pohybem v kotníku.
Šla by tomu udělat trendová analýza, ale ono je to vidět i pouhým okem. A jen dodám, že jeden ze záznamů je o něco málo kratší.
Co z toho lze usuzovat? Že vnější projevy, v tomto případě pohyb v kotníku, nám velmi dobře ukazují, jestli jsme na udržitelné úrovni nebo ne.
Právě při tomto závodě, kdy se pohybujeme na limitu otáček, kdy prakticky výkonový problém má sportovec zhruba v polovině startovního pole, je technika šlapání extrémně zásadní.
Samozřejmě nám to neříká nic o tom, jak máme trénovat. I když možná trochu říká, protože velká část sportovců by svou ekonomiku pohybu mohla zlepšit smysluplnou jízdou (např.) na válcích.
Foot AR je úhlový rozsah chodidla a dětské vysvětelní toho co to je, jsem ukázal zde.





