Na začátku seriálu jsme si položili zdánlivě jednoduchou otázku: co určuje vytrvalostní výkon?

Po několika dílech už víme, proč na ni nestačí odpovědět jedním číslem. VO2max popisuje velikost aerobního motoru, ale neříká, kolik z něj sportovec udrží, kolik energie spotřebuje na dané tempo ani co s výkonem udělají dvě hodiny práce. Právě proto potřebujeme výkonnostní profil.

Ne jako seznam výsledků z laboratoře. Jako mapu, podle které se dá rozhodovat.

Představme si dva modelové cyklisty. Oba mají FTP přibližně 300 wattů a v běžném přehledu by mohli vypadat stejně. Jejich výkon ale vzniká jinak.

Jezdec A: velký motor, drahý provoz

  • VO2max: 65 ml/kg/min
  • vysoký pětiminutový výkon
  • horší ekonomika při závodním tempu
  • po dvou hodinách roste tep při stejném výkonu
  • pětiminutový výkon po předchozí práci klesne o 12 %

Jeho čerstvý výkon vypadá výborně. Slabinou není schopnost dostat ke svalům kyslík, ale proměnit tuto kapacitu v levný a odolný výkon. Další blok tvrdých intervalů může zlepšit to, v čem už je dobrý, aniž vyřeší důvod, proč ve třetí hodině závodu ztrácí.

Jezdec B: menší motor, ale držák

  • VO2max: 55 ml/kg/min
  • stejné FTP kolem 300 wattů
  • vysoký podíl VO2max využitelný na prahu
  • malý tepový drift a jen mírný pokles po dvou hodinách
  • slabší sprint a malá zásoba práce nad kritickým výkonem

Pro dlouhý triatlon může být jeho profil výhodnější než profil jezdce A. V kritériu nebo závodě s opakovanými nástupy se stejná vlastnost stane limitem: stabilní tempo udrží, ale chybí mu výkon nad prahem.

Stejné FTP a podobné VO2max nejsou stejný sportovec. Jeden může vyhrávat tím, že umí výkon levně držet po dlouhé práci, druhý tím, že má větší krátkodobou rezervu a lépe reaguje na změny tempa.

Čísla jsou ilustrační, princip nikoli. Stejný souhrnný výkon může být výsledkem rozdílné kombinace aerobní kapacity, frakčního využití, ekonomiky, anaerobní rezervy a odolnosti.

Nejslabší údaj v tabulce nemusí být nejslabším článkem výkonu. Záleží na tom, co vyžaduje závod či disciplína.

Pomalý sprint je zásadní problém pro dráhového vytrvalce, ale může být téměř bezvýznamný pro maratonce. Mírný pokles výkonu po dlouhé práci bude vadit v Ironmanu, ne nutně v krátkém časovkářském testu. A vysoké VO2max samo o sobě nepomůže, pokud sportovec kvůli špatné ekonomice spotřebuje velkou část kapacity už při běžném závodním tempu.

Profil proto nevzniká otázkou „Které číslo je nejhorší?“, ale postupem:

  1. Co přesně rozhoduje závod? Délka, terén, změny tempa, prostředí a taktika. Nezapomínáme na mentální odolnost.
  2. Kde se sportovec proti těmto nárokům rozpadá? Při vysoké intenzitě, s délkou výkonu, v horku, nebo při opakovaných nástupech?
  3. Který mechanismus tento rozpad nejlépe vysvětluje? Kapacita, ekonomika, odolnost, palivo, termoregulace či dovednost.
  4. Je daná vlastnost trénovatelná a stojí její zlepšení za potřebný čas?

Teprve poslední otázka převádí diagnostiku do tréninku. Ne všechno, co lze změřit, musíte zlepšovat. Někdy je výhodnější chránit silnou stránku a obejít limit volbou tempa, techniky nebo závodní strategie. Některé věci jsou manipulovatelné (bez dlouhodobých dopadů) a jiné trénovatelné (tady je benefit dlouhodobý dopad). Analyzovat musíme i náklady na trénink každé jedné věci. Základem ale je, vědět, čeho chceme dosáhnout. Jaké jsou parametry dané disciplíny

Výkonnostní profil není sportovcův občanský průkaz. Je to snímek pořízený v určité fázi sezony a za určitých podmínek.

Po zimním bloku může být vysoká aerobní kapacita, ale slabá odolnost. Před vrcholem sezony se může čerstvý test téměř nezměnit, zatímco výkon po dvou hodinách práce výrazně vzroste. Ženský profil může ovlivnit dostupnost železa nebo fáze cyklu a u každého sportovce výsledek posune horko, nadmořská výška, spánek či příjem sacharidů.

Smyslem profilu proto není sportovce zařadit do neměnné škatulky. Má ukázat, co právě teď omezuje konkrétní výkon a zda se po tréninku mění správná část skládačky. A hlavně – efektivně vědět co tréninkem měním a jestli má trénink požadavaný dopad.

Profil je užitečný jen tehdy, když jeho části měříme dostatečně přesně a ve správném kontextu. Rozdíl pěti wattů může být adaptace, ale také chyba měření, nebo třeba horší snídaně.

Co si z toho vzít: Výkonnostní profil není soupis maximálních hodnot. Porovnává nároky disciplíny s tím, jak sportovec vytváří a udržuje výkon. Dva lidé se stejným FTP mohou potřebovat opačný trénink a stejný člověk může mít v různých částech sezony jiný limit.

Poznámka k dětem:
Dětský sport výrazně upřednostňuje “sprintery” – vzdálenosti jsou většinou malé. Profilování vzhledem k vytrvalosti tedy neděláme prodloužováním tréninku! Ale přidánám kontinuity v dalších dnech a tréninkových fázích. Až příliš často mi volá nějaký rodič desetiletého dítěte že jeho potomek bude výborný cyklista a že o víkendech jezdí i 100km… Jaké zklamání pak přijde v prvním závodě a v prvním kopci, kde se neudrží prakticky nikoho, děti jedou doraz hned od startu.