VO2max je asi nejslavnější číslo vytrvalostního sportu. Najdete ho ve výsledku laboratorního testu, v tréninkové aplikaci i na displeji hodinek. Často se z něj dělá odpověď na otázku, kdo je lepší sportovec.

Ve skutečnosti odpovídá na užší otázku. Pořád důležitou, jen užší:

Kolik kyslíku dokáže vaše tělo při maximální zátěži využít za jednu minutu?

Je to velikost aerobního motoru. Ale ne rychlost, ne výkon na prahu a už vůbec ne závodní výsledek. Velká spotřeba nemusí nutně znamenat velký výkon.

Spotřebu kyslíku popisuje Fickova rovnice:

VO2 = srdeční výdej × arteriovenózní rozdíl kyslíku (kolik kyslíku “zmizelo – spotřebovalo se”)

První část říká, kolik krve srdce za minutu dopraví. Druhá, kolik kyslíku tkáně z krve odeberou. Maximální spotřeba tedy není samostatná schopnost ukrytá v plicích. Je výsledkem celého řetězce:

  • ventilace a přestupu kyslíku v plicích,
  • množství hemoglobinu a objemu krve,
  • srdečního výdeje,
  • distribuce průtoku ke svalům,
  • kapilár, mitochondrií a svalové extrakce.

Jedno číslo shrne výsledek řetězce, ale neprozradí, který článek je pro konkrétního člověka nejslabší.

U zdravých lidí při celotělovém maximálním výkonu bývá hlavním omezením dodávka kyslíku. To neznamená, že svaly jsou vedlejší. Jejich metabolická výbava zásadně ovlivňuje výkon pod maximem, práh, využití paliv i “únavnost” (což je trošku široký pojme).

VO2max lze vyjádřit dvěma způsoby.

Absolutní VO2max v l/min říká, kolik kyslíku využije celé tělo. Je důležité ve sportech, kde sportovec vytváří vysoký absolutní výkon. Typicky jde o hokej – velké tělo, velký výkon

Relativní VO2max v ml/kg/min dělí spotřebu tělesnou hmotností. Je užitečné tam, kde tělo musíte přenášet proti gravitaci, například při běhu nebo jízdě do kopce.

Sportovec s absolutním VO2max 4,5 l/min a hmotností 75 kg má relativní hodnotu:

4 500 / 75 = 60 ml/kg/min

Pokud zhubne na 70 kg a absolutní spotřeba zůstane stejná, relativní VO2max stoupne na přibližně 64 ml/kg/min. Aerobní motor se nezvětšil; změnil se jmenovatel.

To je důležité při hodnocení tréninku. Vyšší relativní číslo může vzniknout větším absolutním VO2max, nižší hmotností nebo kombinací obojího. U hubnutí navíc není jedno, zda mizí nepotřebná tuková hmota, nebo svaly a dostupná energie.

Vytrvalostní výkon stojí alespoň na třech propojených vlastnostech:

  1. jak vysoké je VO2max,
  2. jakou část této spotřeby dokážete udržet,
  3. kolik rychlosti nebo mechanického výkonu vytvoříte z daného energetického výdeje.

Představte si dva cyklisty se stejným absolutním VO2max 4,9 l/min. První dokáže dlouho využívat 80 % maxima a k vytvoření jednoho wattu potřebuje přibližně 12 ml kyslíku za minutu:

4 900 × 0,80 / 12 ≈ 327 W

Druhý udrží vyšších 85 %, ale jeden watt ho stojí 14 ml/min:

4 900 × 0,85 / 14 ≈ 298 W

Čísla jsou zjednodušená. Záměrně. Neřeší všechny substráty, neoxidativní energii ani chybu měření. Ukazují však, proč stejné VO2max nemusí znamenat stejný udržitelný výkon.

První cyklista má při stejné velikosti motoru nižší udržitelnou frakci, ale lepší energetickou cenu výkonu. Druhý využije větší část maxima, jenže jeho jízda je dražší.

Prakticky takhle: Když mají dva sportovci stejné VO2max a jiný výkon, neptejte se hned, kdo má „lepší nohy“. Ptejte se, jakou část maxima udrží, kolik kyslíku nebo energie stojí jeden watt či kilometr a co se s tímto vztahem stane v únavě.

Vysoké VO2max je pro elitní vytrvalostní výkon obvykle vstupenka ke hře. Mezi lidmi s velmi odlišnou kondicí dokáže dobře rozlišit velikost aerobní kapacity. Jakmile ale porovnáváme podobně trénované sportovce, rozdíly v prahu, účinnosti, technice, taktice a odolnosti mohou pořadí změnit.

Vytrvalostní výkon je interakce VO2max, udržitelné frakce a ekonomiky či účinnosti. Ani u šampionů nelze výkon vysvětlit jednou hodnotou bez motivace, prostředí, historie tréninku a požadavků konkrétní disciplíny.

VO2max nastavuje aerobní strop. Závod se však obvykle odehrává pod ním a sportovec musí výkon převést do rychlosti, udržet ho a zvládnout změny tempa.

Při přímém měření dýcháte během stupňovaného testu do masky. Přístroj analyzuje objem vzduchu a koncentrace O2 a CO2. Nejvyšší dosažená spotřeba se označuje jako VO2peak; jako VO2max se často interpretuje tehdy, když protokol a doplňující kritéria podporují, že šlo skutečně o maximum.

Hodinky kyslík neměří. Odhadují kondici z rychlosti nebo výkonu, tepu, věku, hmotnosti a vlastního algoritmu. Takový odhad může dobře sledovat trend, ale není zaměnitelný s laboratorní hodnotou a jeho chyba se může lišit podle populace, aktivity i zařízení.

Číslo je navíc specifické pro každý protokol. Běžec může při běžeckém testu dosáhnout jiné hodnoty než na kole, protože zapojí jinou svalovou hmotu a pohyb ovládá s jinou biomechanikou. Změna trenažéru, délky stupňů nebo kritéria ukončení testu může změnit výsledek bez skutečné změny kondice.

Samotné VO2max neprozradí:

  • zda vás omezuje dodávka nebo využití kyslíku,
  • jakou část maxima udržíte v závodě,
  • kolik wattů či rychlosti z kyslíku vytvoříte,
  • jak se profil změní po hodinách zátěže,
  • jak velkou máte kapacitu pro práci nad aerobní hranicí,
  • zda rozdíl proti minulému testu překračuje chybu měření.

To z něj nedělá špatný ukazatel. Jen z něj dělá první dílek vašeho profilu, ne celý obraz.

Příště zůstaneme u velikosti motoru a položíme praktičtější otázku: jak moc ji lze změnit, proč stejný trénink vyvolá rozdílnou odpověď a jak poznat, zda jste narazili na biologický strop, nebo jen na limit současného programu a měření.