Dva cyklisté stojí vedle sebe na startu. Stejné VO2max. Stejné FTP. Podle výsledků z laboratoře by mezi nimi skoro neměl být rozdíl.


Po dvaceti minutách jeden tahá skupinu a druhý se jí drží zuby nehty. V závěru první zrychlí, zatímco druhému dojde úplně všechno a končí v zapomenutí ve škarpě v křečích.
Jak je to možné?


Na tuhle otázku má odpovědět tento seriál článků.

Otevřete tréninkovou aplikaci, nasaďte hodinky nebo zajděte do laboratoře. Co dostanete?
Číslo.
Jedno velké, tučné a snadno porovnatelné číslo. VO2max. FTP. Watty na kilogram. Prahové tempo. Vyberte si svého favorita.
Celý sportotovní byznys vám v tom ochotně pomáhá. Jedno číslo se totiž krásně prodává. Dá se zobrazit na displeji, porovnat s kamarádem, poslat trenérovi nebo vystavit na Stravě. Dá se z něj udělat žebříček i cíl na příštích osm týdnů.


Co se z něj udělat nedá?


Pochopit celý výkon a hlavně, naplánovat smysluplný trénink.
Tady musím být fér. Ta čísla nelžou. VO2max je skutečná fyziologická veličina. Výkon na prahu je užitečný. Watty na kilogram mají v kopci zatraceně velký význam.
Lež není v čísle. Lež začíná ve chvíli, kdy se jedno číslo začne tvářit jako celý příběh.
O VO2max jsem už psal, že je to výborný sluha, ale zlý pán. Tenhle seriál rozvede právě tuhle větu. Nejen u VO2max, ale napříč vším, čím se snažíme popsat a předpovědět svůj výkon.


Výkon na pedál je něco jako hádka systémů
Představte si výkon jako rozhovor. Nebo ještě lépe jako manželskou hádku, ve které chce mít každý poslední slovo.


Mluví do ní velikost aerobního motoru. Srdce a krev rozhodují, kolik kyslíku se ke svalům vůbec dostane. Svalová vlákna určují, jaký druh práce vám sedí. Efektivita říká, kolik pohybu vytvoříte z dodané energie. Anaerobní kapacita rozhoduje, co uděláte nad hranicí dlouhodobě udržitelného výkonu. A odolnost ukáže, kolik z toho všeho zbude po dvou nebo čtyřech hodinách.


Do hovoru se navíc pletou technika, výživa, únava, věk, pohlaví, teplota, nadmořská výška i způsob, jakým jste své slavné číslo změřili.
Každé tělo vede tuhle hádku trochu jinak. A to jsem kompletně vynechal takové ty soft parametry jako je třeba mentální nastavení a psychologie obecně.


Dva závodníci proto mohou mít stejné FTP, ale úplně jiný profil. Jeden se k němu dostane velkým aerobním motorem a horší účinností. Druhý menším motorem, ze kterého dokáže vytěžit větší část. Jeden má rezervu pro nástupy. Druhý skoro žádnou, zato jeho výkon po třech hodinách téměř nespadne.

K těmto dvěma jezdcům se budeme v seriálu vracet. Ne proto, že existují přesně v této podobě, ale protože na nich bude dobře vidět hlavní pointa: stejné číslo může vzniknout různými cestami a v závodě se pak chovat úplně jinak.
Na začátku vypadají stejně. Jakmile se změní délka závodu, profil trati nebo tempo, přestanou.
Když měříte jen jedno číslo, posloucháte z celé hádky jediného řečníka. Pak není překvapivé, že vám zbytek příběhu nedává smysl.


Otázky, které jedno číslo nezodpoví
Může vám klesnout VO2max, a přesto pojedete rychleji?
Proč dva lidé absolvují stejný plán a jeden se výrazně zlepší, zatímco u druhého se téměř nic nestane?
Co přesně znamená, když vám hodinky zvednou VO2max o dva body? Zvětšil se motor, klesla hmotnost, zlepšil se odhad, nebo jste jen běželi v příznivějších podmínkách?
Proč může být cyklista s horším laboratorním výsledkem lepší závodník?
Proč výkon, který zvládnete odpočatí, nemusí říkat skoro nic o tom, co předvedete po třech hodinách práce?
Proč průměrný rozdíl mezi muži a ženami ještě neříká, jak máte trénovat konkrétní ženu?

A proč je VO2max mnohem užitečnější pro odhad zdraví a dlouhověkosti než pro tipování pořadí dvou podobně trénovaných závodníků?


Právě těmito otázkami budeme procházet. Ne proto, abychom čísla zahodili. Proto, abychom je začali používat smysluplně a v kontextu. Tak aby testování neprobíhalo jen jako zisk čísel, na která se velmi rychle zapomene a trénink pokračuje v zajetých kolejích.


Jak bude seriál pokračovat
Nejdřív rozebereme výkon na součástky. Začneme VO2max, potom půjdeme po cestě kyslíku přes srdce až do svalů. Přidáme efektivitu pohybu a ukážeme si, proč dva lidé ze stejného množství energie nevytvoří stejnou rychlost.
Pak do statického obrázku pustíme čas. Výkon totiž není jen otázka „kolik“, ale také „jak dlouho“ a „co z toho zbude s únavou“. Dostaneme se ke křivce výkon–čas, kritickému výkonu i durabilitě.
Další část bude patřit rozdílům mezi muži a ženami, využití paliv a menstruačnímu cyklu. Bez jednoduchých pouček typu „ženy mají trénovat takhle“. Skupinový průměr není tréninkový plán pro konkrétního člověka.


Potom celou fyziologii přeneseme do triatlonu, cyklistiky a běhu. Čtenáře mám z mnoha sportů. Nakonec to celé znovu složíme dohromady. Ukážeme si, jak vytvořit profil sportovce, jak poznat skutečnou odezvu na trénink, jak kondici udržovat s věkem a jak ji v závodní den nepohřbít špatným rozložením sil nebo ignorováním prostředí.


Každé hlavní téma vezmeme ve dvojici. První díl vysvětlí, proč daná věc ovlivňuje výkon. Druhý půjde blíž k otázce, co s tím v diagnostice a tréninku.


Co vám slíbím v tomto seriálu
Neslíbím vám jedno správné číslo, podle kterého sestavíte trénink, vyberete talent a předpovíte výsledek závodu. Takové číslo neexistuje.
Neslíbím ani jednoduché pravidlo, které bude stejně fungovat pro cyklistu, běžkyni, mladého triatlonistu a padesátiletého hobíka. Fyziologie není horoskop a člověk není průměr své skupiny.


Můžu ale slíbit něco užitečnějšího.
Až příště uvidíte velké číslo na displeji nebo ve výsledku testu, nezůstanete u otázky:
Je dost vysoké?
Přidáte další:
Co přesně popisuje, za jakých podmínek vzniklo a co mi zatajuje? A hlavně, jak ho použít?


To je začátek skutečné diagnostiky. A také první krok k tréninku, který neopravuje číslo, ale nejslabší článek konkrétního člověka.

Každý díl je vždy na dvě části, druhá je vždy v premium a jde více do hloubky.

Letní Seriál O Tréninku – LSOT je tu 🙂