Na dvou obrázcích vidíte zápis z dvojice testů.

Jsou to různí lidé, ale chování laktátu je tak nějak obdobné.

  • 1,1
  • 0,8
  • 0,9
  • 1,5
  • 2,6
  • 1,1
  • 1,4
  • 2,5
  • 2,4

Testy mají různě dlouhé schody, ale je to stupňující se zátěž bez pauz. A hodnoty laktátu tak nějak odpovídají klasickým představám -> s rostoucí zátěží nám roste laktát.

Jenže hodnoty krevní glykémie jsou v prvním případě mírně klesající a pak rostoucí

  • 5,2
  • 4,7
  • 4,8
  • 4,6
  • 5
  • 6,2

Ve druhém případě je to ale

  • 4,4
  • 3,7
  • 3,8
  • 4,1

Před tímto testem jel ale sportovec ještě specifické rozjetí, kde si hrábl až na 8mmol laktátu. Klidovou glykémii měl 5,3 a po rozjetí měl 6,5

Bez kontext protokolů, minulého tréninku a dalších věcí nemá smysl to příliš porovnávat, ale krevní glykémie je STRAŠNĚ LEVNÝ biofeedback, který se měří významně levněji, než laktát.  Naštěstí mám z obou testů i záznamy svalové saturace, která nám dává další dílky do skládanky budoucího tréninku a interpretace toho, co jsme vlastně změřili.

Rozhodně doporučuji měřit 🙂

Tohle je vcelku standardní chování. Nárůst laktátu a glykémie nejdříve s propadem, ale následně růstem.

Pokud se stane, že jdete do tréninku či závody na 4mmol krevního cukru, něco děláte špatně. Důvodů může být hodně, můžete špatně jíst, můžete být dlouhodobě vyčerpaní či prostě nemít glykogen. Ale každopádně, krevní cukr je velmi důležitá hodnota.